Srpen 2011

Konec prázdnin

31. srpna 2011 v 2:23 | Mája |  Jiné
KOnčí prázniny, končí tolik času na naše miláčky a začne škola....
Je to škoda.... že,?


Hodnotíme srpen 2011

30. srpna 2011 v 2:25 | Mája |  Jiné
Tak jak jste si užili srpen vy? Pište do komentíků! Mája

Kusovka6

29. srpna 2011 v 1:45 | Mája |  Jiné

Mini ankeka

28. srpna 2011 v 2:02 | Mája |  Jiné
Hlasujte v anketě!

Dvojí trávení morčat

27. srpna 2011 v 2:45 | Mája
Dvojí trávení
Možná jste si všimli, že vaše morčátka pojídají vlastní výkaly. Nebraňte jim v tom! Sice to nevypadá zrovna vábně, ale je to pro ně životně důležité. Morčata také nesežerou normální" bobky" , ale výměšky slepého střeva obsahující mimo jiné také vitaminy. Vznikají ve slepém střevě při bakteriálních kvasných procesech. Jen proto, že morčata pojídají tyto výměšky, jsou schopna získat dostatek živin z jinak spíš hůře stravitelné rostlinné potravy. Při druhém průchodu střevem se optimálně zužitkuje již nastrávená výživná kaše, tělo dostane bílkoviny a vitaminy- především vitamina skupiny B- a regeneruje se střevní flora.
Zdroj textu: knížka Morčata(A: becková)

Kusovka5

26. srpna 2011 v 5:03 | Mája |  Jiné

Zdravý recept pro vás

25. srpna 2011 v 3:04 | Mája |  Jiné

Jáhelná kaše s pohankovými vločkami s vlašským ořiškem

Fotografie receptu Jáhelná kaše s pohankovými vločkami s vlašským ořiškem
Počet porcí:1
Doba přípravy surovin:2 minut
Doba vaření:15 minut
Ingredience:
  • 40g instantní jáhelné kaše
  • 30g instantních pohankových vloček
  • 30g kukuřičné strouhanky
  • 15g pudingového prášku vanilkový
  • 2 lžíce rybízového džemu
  • 1 lžička třtinového cukru
  • 1/2 vlašského ořechu
Postup přípravy:
Vanilkový puding smícháme s pohankovými vločkami, jáhelnou kaší , třtinovým cukrem zalijeme studenou vodou a dáme zahřívat. Vaříme za stálého míchání do zhoustnutí, jakmile nám kaše probublává stáhneme na mírnější oheň a povaříme ještě přibližně 7 minut. Nezapomínáme stále míchat. Je-li kaše příliš hustá, rozředíme ještě vodou na požadovanou hustotu kaše. Uvařenou kaši servírujeme do misky či pohárku, doprostřed dáme rybízovou marmeládu a navrch půlku vlašského oříšku.


Jen zkoušíme..

24. srpna 2011 v 12:26 | Mája
Ahojky prosím abyste měli strpení protože zkoušíme design takže to tu není jako vždy. Dík Mája


Dort

24. srpna 2011 v 2:03 | Mája |  Jiné

Opět jsem zde!

23. srpna 2011 v 13:10 | Mája |  !Aktuálně na mých stránkách!
No tak zase po nějaké době zase tady. Byla jsem na dovče v Rakousku. Bylo to fajn být s rodinou za všichni po hromadě:-)! Rakousko jsem si užívala hlavně kůli zvířátkům a to mnoho druhů! Později napíšu víc .Mám plno skvělých zažitků- no super. Jsem odpočatá a zase začnou oblíbené články nové plány apod. Takže se těšte ! Zdraví Mája



O houbách..

22. srpna 2011 v 3:56 | Mája |  Jiné
Rekordy v říši hub
28.6.2011
562 zhlédnutí
Při sběru hub se běžně stává, že člověk narazí na plodnice některých druhů, jejichž rozměry se vymykají běžně udávaným popisům z nejrůznějších atlasů. V houbařské sezóně jsou často publikovány fotografie nadměrných hřibů, bedel, vatovců a trsnatců obrovských. V našich poměrech jsou v době houbařské sezóny medializovány rekordní nálezy stovek hřibů, které spíše vyjadřují kolorit českého houbaření. Na skutečné rekordy, patřící do Guinnessovy knihy, musíme však do zahraničí. Týká se to jak velikosti a hmotnosti plodnic, tak i dalších kritérií - např. ceny. V minulých číslech Houbaře jsme o některých mimořádných rekordech již psali - čirůvky Termitomyces a Matsutake, hřiby Phlebopus, lanýže. Výjimečné rozměry a hmotnosti se vyskytují u několika řádů a čeledí hub, především chorošotvarých a lupenotvarých (pečárkotvarých).

Absolutní rekord, pokud jde o rozměry, hmotnost a stáří, nedrží plodnice, ale vlastní houba (podhoubí) václavky smrkové - Armillaria ostoyae. Tento fenomén byl objeven v r.1998 na záp. pobřeží USA v Oregonu v Blue Mountains, kde smrčiny, o rozloze téměř 965 ha, byly napadeny rhizomorfy výše uvedené saproparazitické václavky. Celková hmotnost podhoubí se odhaduje na několik set tun. Po zmapování celkového rozsahu, a analýzami DNA vybraných vzorků, bylo zjištěno, že geneticky se jedná o samostatné individuum, jehož vývoj dle běžného ročního růstu trval, odhadem, mezi 2.400 až 8.650 lety (sic). V tom případě by se jednalo o nejstarší živoucí organismus na světě. Podobných, ale menších a mladších kolonií václavek bylo zjištěno v USA několik.
Na pozemku mezinárodního mykologického ústavu v Kew Gardens v Surrey v Anglii rostl ještě v r. 1996 choroš z čeledi vějířovcovitých Rigidoporus ulmarius o rozměrech 170,2 x 147,4 x 53,3 cm s hmotností 284 kg. Choroš Oxyporus nobilissimus ze záp.pobřeží USA měřil 145 x 94 x 91 cm a vážil 136 kg. Bondarcevka Berkeleyova je rozšířena snad mimo Afriku po všech kontinentech, ze základu vyrůstá 1 - 5 trychtýřů s rozměry až 1 m a hmotností 23 kg. Značnými rozměry jsou charakteristické i další choroše: Polyporus mylittae, Fomes fomentarius - troudnatec kopytovitý aj. Ze známějších hub mohou dosahovat větších rozměrů kotrč kadeřavý (nález z Mayres ve Francii v r.2000 vážil téměř 29 kg), vějířovec obrovský (nález v Holandsku někdy z r.1930 vážil 70 kg), vatovec obrovský (americký mykolog Michael Kuo udává rekordní plodnici s průměrem 152,4 cm a váze 23 kg).

Značných rozměrů dosahují některé druhy rodů čirůvka Termitomyces a Macrocybe. Zatímco první patří mezi specifický symbiont v termitích hnízdech Afriky i Asie, druhá je saprofyt z travnatých a písčitých půd Jižní Ameriky (Brazílie, Kostarika, Mexiko), ale i sev. Floridy. Některé jejich druhové názvy samy o sobě vzbuzují dojem velikosti (titans, titanicus, colossus, robustus). Velikost klobouku často dosahuje 1 m a délka třeně několik desítek cm.

Za nejjedovatější houbu se stále považuje muchomůrka zelená. Ve 30. letech 20. stol. došlo na ostrově Java v Indonézii ve dvou vlnách k úmrtí více než 30 lidí po požití čepičatky Galerina sulcipes, která dle jedné studie má být jedovatější než naše známá muchomůrka. Jedná se o stejný faloidní syndrom se stejnými příznaky.

Mezi nejdražší houby na světě patří dva od sebe zcela odlišné rody. Na jedné straně čirůvka Tricholoma matsutake, která patří v Japonsku mezi rodinné stříbro a místní kulináři jsou za ní schopni utratit USD 1 000 - 2 000.-/kg, na druhé straně bezkonkurenční bílé lanýže z Alby v Piemontu, které se dle sezóny, úrody a kvality prodávají za € 4 000 - 15 000/kg. Guinnessova kniha světových rekordů uvádí výslednou cenu ze simultánní aukce konané 1.12.2007 ve výši USD 330 000.- za bílý lanýž vážící ca 1,3 kg.


Petr Pumr

TENTO ČLÁNEK MĚ ZAUJAL A TAK JSEM HO SEM DALA...mÁJA

Plněná okurka- pochoutka pro morčata

21. srpna 2011 v 1:03 | Mája |  Já a moji miláčci morčata
Do komentíků jste mi psali ( učlánku Info 5.3.2011) že nevíte co je to plněná okurka. No a tak zde máte recept:-) Z knížky Morčata- A. Becková

Plněná okurka

Nakrájejte okurku na kousky dlouhé asi pět centimetrů a vydlabejte je žičkou. otvory vyplňte trochou petrželky, kousíčky papriky nebo jiné zeleniny, kterou mají vaši mazlíčkové rádi. do čeho se pustí nejdříve? Budou ohryzávat okurku, nebo si předtím smlsnou na náplni?
Z mé strany ještě k plněné okurce...
- okurku vydlabávám do půlky a úplně to stačí..
- Do okurky dávám i ovoce např: jablko
- Moje morčátka se pustí nejprve do ohryzávání okurky a vaše?? Zkuste a napište do komentíků!!!

Každý den nový článek!!

20. srpna 2011 v 1:03 | Mája |  !Aktuálně na mých stránkách!
Tak jak se vám to líbí? Snažím se každý den dát zde členeček čí alspoň nějaký ten obrázek:-)
Děkujeme za vaše komentáře!!